Po delší pauze se vám opět hlásíme ze společného leteckého výletu. Zatoužili jsme konečně zase někam spolu vyrazit a volba padla na náš oblíbený a osvědčený New York. Dlouho jsme vyhlíželi nějaké zajímavé letenky a nakonec padla volba na přímý let Praha - JFK v akci za cenu něco přes deset tisíc a termín v polovině května. Dalo by se sehnat levněji, z Vídně či Berlína a s jedním přestupem, ale se dvěma dětmi se stává čas tou nejdražší komoditou, takže přímý let ve finále vyšel nejlépe. ESTU vyřizujeme asi dva týdny předem, sice nás trochu potrápil formulář, který tvrdil, že adresa našeho domu neexistuje, ale to Pája úspěšně vyřešil telefonátem na ambasádu. Máme letenky jen s příručním zavazadlem, což na cestu tam vůbec nevadí, máme v kufříku jen kosmetiku a pár kousků oblečení, vše ostatní plánujeme nakoupit na místě ;) nebereme ani zrcadlovku ani notebook, hodláme tento výlet pojmout hodně odpočinkově (a shoppingově), proto i článek píšeme jeden stručný a moc akce v něm nečekejte, vše podstatné už jsme viděli (a popsali) při předchozích návštěvách. Tentokrát to bude spíše o nakupování a méně známých místech.
V sobotu 11.5. dopoledne parkujeme poblíž Ruzyně na GO parkingu, před odletem ještě využijeme letištní Mastercard salonek a dostaneme nálepku Fast Track, která nám ušetří čekání v předlouhé frontě na bezpečnostní prohlídku u gatu a umožní nám prioritní boarding do letadla Boeing 767 společnosti Delta Airlines, nakonec zaplněného do posledního místečka. Let probíhá až na pár turbulencí poměrně klidně a zhruba v 16:30 místního času dosedáme na plochu letiště JFK. Přesně podle předpovědi, je tu zamračeno a teplota kolem 15°C. A taky je tu šílená fronta na imigračním oddělení, naštěstí tu mají od posledně novinku - extra přepážky pro ty, co do USA vstupují opakovaně, což je náš případ, takže to trvá jen zhruba půl hodinky, než dostaneme razítko do pasu a spěcháme na Airtrain. Koupíme jízdenky, přesedneme na metro a frčíme "Éčkem" na Queens Plaza, pak ještě kus pěšky k hotelu Ravel, který jsme pro náš pobyt zamluvili na základě referencí od kamarádů Jožky a Žanety. Hotel je pěkný, čistý, zařízený jednoduše v industriálním stylu, nevýhodou je poloha zhruba 10 minut pěšky od stanice metra, což kompenzují možností kyvadlové dopravy zdarma na požádání. Dostáváme pokoj 81 v jednom z vyšších pater, s prostorným balkonem a výhledem na Queensboro Bridge.
V neděli se budíme poměrně brzy, na snídani dorazíme mezi prvními. Snídaně mají bohužel stejné, jako jinde v USA, tj samé sladké nebo mastné věci ... Pája se v palačinkách a vaflích vyžívá, mě zachraňuje aspoň rozpečený bagel a k tomu creamcheese a opečená slanina. Večer jsme si zamluvili ranní transfer na metro, necháme se odvézt na linku W a jedeme směr dolní Manhattan. Začíná mrholit, když procházíme venkovní část nového World Trade Centra. Při našich posledních návštěvách tu bylo ještě staveniště, teď jsou tu v místě základů bývalých "dvojčat" dva veliké "bazény" coby památník. Pod nimi je ještě muzeum osudných událostí z 11.9.2001, ale to nám přijde moc depresivní, pro tentokrát tedy vynecháváme. Projdeme se místo toho novým podzemním obchodním centrem, které v těchto místech taktéž nově vzniklo, a fascinuje nás svou rozlehlostí, propojením s několika linkami metra, podzemní linkou do New Yersey apod. Nedivím se, že celá přestavba okolo Ground Zero trvala tak dlouho, výsledek je opravdu obrovský. Venku už se mezitím rozpršelo a tak se u všech vstupů do obchodů nebo turistických atrakcí rázem objeví "umbrella bagy", podlouhlé sáčky na deštníky ve dvou velikostech, abyste si mohli bezpečně schovat mokrý deštník. Tyhle věci mě na Americe prostě baví. Přeběhneme ulici naproti do Century 21 v Cortland Street a ponoříme se do první várky nákupů, strávíme tu asi tři hodiny a venku mezitím přejde ten hlavní liják. Poté pokračujeme v nakupovací krasojízdě do obchodů Marshalls a TJ Maxx na středním Manhattanu, Pája ještě navštíví po cestě obchody Vine&Spirit v naději, že tu objeví nějaký poklad například v podobě zaprášeného Diplomatica Single Vintage 1997 za původní cenu :D ... tak bohužel nenašel. Večer se obtěžkáni taškami vracíme na hotel, chvíli koketujeme s myšlenkou zavolat si do hotelu pro odvoz od metra, ale při představě cen za mezinárodní hovor radši dojdeme pěšky, aspoň se po cestě stavíme na výborné tacos k večeři.
Na pondělí byl hlášen na celý den déšť, což potvrdil hned první ranní pohled z okna, proto si vybíráme tento den na cestu do New Jersey, do obřího outletu Jersey Garden. Hodně jsem o něm četla, hodně kamarádů ho navštívilo, tak nastal čas vypravit se tam konečně taky. Dopravíme se metrem linky E na manhattanský Port Authority Bus Terminal, tady najdeme automat a kupujeme lístky (jedna jízda tuším 7 USD) a přesouváme se podle směrovek k nástupišti linky 110. Tato linka jede přímo až k outletu a na nástupišti je slyšet víc češtiny než na Florenci ;) troufám si říct, že dobrá třetina cestujících za levnými nákupy byla z Čech. Celkově při této návštěvě narážíme na češtinu doslova na každém rohu, v metru, v hotelu, v obchodech, nejvíce právě v Jersey Garden. Cesta do ráje slev trvá asi 40 minut, jelikož jedeme v ranní špičce z Manhattanu ven, docela to odsýpá, zato opačný směr, z Jersey na Manhattan, lemují nikde nekončící obrovské kolony stojících vozidel. Když to vidím, slibuju, že už si nebudu stěžovat na ranní kolony na Kbelské. Autobus nás vysadí pár metrů před vchodem a jdeme na to ... No, ve zkratce, je to tu fakt obrovské, je to vážně výlet na celý den, ale podle mého to zas takový zázrak není. Kdo jde čistě po značkách, má tu výhodu, že jsou tu obchody jednotlivých značek, není to department store jako například Century 21 (ale i to tu má svoji pobočku). Nejvíc se mi líbil Guess Factory Outlet, kde měli velmi široký výběr zboží a ceny opravdu velmi zajímavé. K povinným zastávkám patří určitě taky obchod Victoria Secret, kdo by nechtěl prádlo této značky po dvou dolarech :) rodiče ocení také několik velkých outletových obchodů s dětským zbožím. Taky si tu pořizujeme velkou sportovní tašku, abychom měli všechny ty úlovky kam dát a hlavně jak přepravit domů. Tahle varianta (tam jen příručák, koupit zavazadlo a letět s ním zpátky) vyšla levněji, než připlácet odbavení zavazadla na obě cesty. Odpoledne odjíždíme zpátky, tentokrát už cesta není tak plynulá, nakonec trvá skoro hodinu a půl. Jsme rádi, že jsme tu byli, ale oba jsme se shodli na tom, že příště to asi nestojí za to, stejně dobře nakoupíme i v Century 21 a podobných obchodech přímo v New Yorku.
V úterý už se počasí umoudřilo, deště jsou pryč, vyrážíme tedy hned po snídani prozkoumat námi dosud nepoznanou část New Yorku - Coney Island. Cesta metrem trvá zhruba hodinu, bez přestupu linkou F. Tato část byla opravdu dřív ostrovem, nyní je ale pevně spojena s pevninou, nicméně slovo "island" (ostrov) v názvu už zůstalo. Nachází se tu obrovský zábavní park, respektive několik parků, tak mám trochu obavu, aby tam nebylo moc lidí - obava se ukázala jako zbytečná, v květnu jsou všechny parky v provozu jen o víkendu :D můžeme si tedy vychutnat kontrast barevné pouťové výzdoby a liduprázdných ulic. Nejvíc se ale těším k moři na pláž, je sice jen něco přes 10°C, ale i tak si procházku po mokrém jemném písku a vůni slaného vzduchu neskutečně užívám. Pomalou procházkou dojdeme až do ruské čtvrti, kde objevíme velký trh se zeleninou a ovocem - po vší té fastfoodové stravě si vychutnáváme jablka jako vzácnou delikatesu. Cestou zpátky uděláme zastávku v Brooklynu, kde zajdeme do obchodů Century 21 a Marshalls. Nakoupíme každý jen jednu tašku věcí, máme ještě v plánu projet se kolem sochy svobody. Přímo na ostrově u sochy už jsme byli, stačí nám výlet zdarma přívozem Staten Island Ferry, který odjíždí z jižního cípu Manhattanu a kolem sochy svobody projíždí. Přívoz je poloprázdný, sedíme na venkovním ochozu paluby jen s pár turisty a užíváme si jízdu a hezké výhledy. Na Staten Islandu se jen otočíme a plavíme se stejnou cestou zpět. Na Manhattanu se ještě zajdeme podívat na bronzovou sochu býka, která je Pájova oblíbená, procházkou dojdeme do Century 21 na Cortland Street a tady už nakoupíme víc, potom už jedeme rovnou domů.
Středa je náš poslední den ve "Velkém Jablku", ale můžeme si ho užít celý, letadlo nám poletí až večer. Ráno se sbalíme, nacpeme všechny nákupy do zavazadel a necháme je do večera na recepci. Vyrážíme opět na dolní Manhattan, chceme využít dnešního krásného slunného počasí na návštěvu One World, nového mrakodrapu v oblasti World Trade Centra. Nahoře je totiž nově otevřená vyhlídka a ty já moc ráda ... Stejný nápad mělo sice hodně turistů, ale vše je tady dobře organizované, lístky kupujeme v automatu, všechno rychle odsejpá. Po bezpečnostní prohlídce jedeme výtahem nahoru a už to samo o sobě je hezký zážitek, pohodlná a rychlá jízda se doplněna retrospektivní projekcí, můžete tedy vidět rozvoj Manhattanu od zelené louky až po dnešní betonovou džungli. Výhledy nahoře jsou opravdu fantastické, můžete si projít celé patro kolem dokola a vidět tak New York z jakéhokoli úhlu. Vyhlídka je rozlehlá, všude je dost místa, žádné tlačenice, opravdu můžeme vřele doporučit. Při odchodu ještě dostaneme slevový kupon do protějšího Century 21, no dobře, tak tam jdeme už potřetí nakoupit :D už jen pár drobností, protože máme v plánu ještě navštívit Roosevelt Island. Tento ostrov leží mezi Manhattanem a Queensem přímo naproti našemu hotelu, vlastně jsme na něj celou dobu koukali z okna. Z Cortland Street dojedeme metrem R na Lexington Avenue, kde přesedneme na méně obvyklý dopravní prostředek, na lanovku. Cesta lanovkou je dnes spíše atrakce pro turisty, pro místní je pohodlnější a rychlejší doprava metrem. Lanovka nás veze podél Queensboro bridge asi 5 - 10 minut, vystoupíme zhruba uprostřed úzkého ostrova. Roosevelt Island mne doslova nadchnul, celou jižní polovinu tvoří krásný udržovaný park, v době naší návštěvy téměř liduprázdný, tak si tu vychutnáváme ticho, klid a sluneční paprsky v kontrastu s protějším uspěchaným Manhattanem. Až si tuhle atmosféru dostatečně užijeme, vydáme se zpátky, zapadneme ještě do japonského bistra na vynikající sushi. Pak už musíme nastoupit do metra a přejet jednu stanici do Queensu a dojít do hotelu pro věci. Naštěstí nás ještě ochotně odvezou na metro, z metra přestoupíme na Airtrain směr letiště JFK. U odletu zažijeme ještě hodně zajímavou příhodu, Delta prodala na let do Prahy více letenek, než je letadle míst, což není nic neobvyklého, většinou stejně někdo nakonec neletí a místa se tedy najdou. Tentokrát se ale dostaví všichni a je tu tedy o 7 cestujících víc, než je v letadle míst ... Delta nabízí neprve 500USD, později dokonce 1.000USD dobrovolníkům, kteří by letěli až druhý den. Dříve, když jsme létali coby bezdětní, bychom takovou možnost okamžitě využili, vlastně jsme vždy doufali v podobný scénář, tentokrát bychom ale museli řešit hlídání dětí o další den navíc a jelikož je v Čechách už hluboko po půlnoci, nechceme budit babičky ... s těžkým srdcem tedy přenecháváme tuto možnost (a 2.000 dolarů, které by nám celý výlet zaplatily) ostatním ... V úplně plném letadle Pája potkává svoji dávnou kamarádku coby letušku Business Class :) hladkým přistáním podle letového řádu končí náš krátký, ale krásný výlet ...
